Altumare je cestovní agentura zaměřená na námořní jachting a plavbu na říčních lodích.

Jachtařské destinace

MODRO-BÍLÉ KYKLÁDY

Oslnivě bílé domy, křivolaké dlážděné uličky, kostely s modrými kopulemi, větrné mlýny na návrších, rozmanité pláže – to jsou Kyklady. Jejich název je odvozen od slova kyklos neboli kruh, protože obklopují posvátný ostrov Délos. V létě vyprahlé ostrovy, překvapí svým půvabem na jaře, kdy je pokryjí koberce planých květin.
Souostroví tvoří padesát šest ostrovů, z nichž obydlených je jen dvacet čtyři. Správní a obchodní středisko Kyklád je Syros, jeden z mála ostrovů, kde turistika nehraje žádnou roli. Život na Kykládách se soutřeďuje převážně okolo přístavní zátoky, nad níž se prostírá vesnice neboli Chóra a nahoře se rýsuje pevnost. Od července do září foukají na ostrovech silné větry tzv. meltemi, které přinášejí úlevu od horka,ale způsobují leckdy chaos v jízdních řádech trajektů a potrápí i jachtaře.

MYKONOS

Suchý a nehostiný ostrov, ale díky písečným plážím a rušnému nočnímu životu se stal jednou z velmi oblíbených destinací. Město Mykonos se spletí uliček a zářivě bílých krychlových domů je typickou ukázkou města kykladského typu. Symbolem ostrova je pelikán Pétros. Z jednoho z nejvíce fotografovaných přístavů vyjíždí denně výletní lodě na posvátný Délos.

DELOS Ostrůvek Délos patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám v Řecku. Podle pověstí zde bohyně Létó povila Artemidu a Apollóna. Z fotografií je známa Lví terasa se slavnými lvi z naxoského mramoru.

 

 

 

NAXOS

Je největším z ostrovů v Kykládách. Byl významným centrem kykladské kultury a jedním z prvních, kde se začal používat mramor. V 12. století padl do područí benátčanů a vyrostla na něm řada opevněných obytných věží, tzv pýrgoi, jejichž torza zde uvidíte dodnes.V úrodné krajině se rozprostírají citrusové sady a olivovníkové háje. Na břehu ostrova podle mytologie opustil Théseus krétskou princeznu Ariadnu. Připlouváte-li lodí ke stejnojmennému hlavnímu městu ostrova, které se nazývá také Chóra, první, co vás upoutá, je jakési obrovské okno, stojící osaměle na vrcholku nad přístavem. Je to nedostavěná mramorová brána Portára, která byla vybudována jako vchod do Apollónova chrámu, který ale nebyl nikdy dokončen. Na protilehlém vršku je benátská pevnost, kolem které se rozprostírá staré město, které spolu s pevností nechal postavit benátský dobyvatel Marco Sanudo v roce 1207. Do labyrintu strmých úzkých uliček starého města se dá jít pouze pěšky. Pitoreskní domy z kamenů jsou spojeny tajemnými průchody a malebnými patii. Pod arkádami se tísní malé krámky se zeleninou a ovocem, ale i nálevny rakije, řemeslnické dílny i miniaturní umělecké galerie. Všemu vévodí na vrcholku katedrála ze 13. století s františkánským klášterem. Starým městem je možné se procházet celé hodiny a přitom nacházet stále nová a nová překvapení. Zvláště příjemné je to za horkých dnů, kdy silné kamenné zdi dýchají osvěžujícím chládkem. A když v podvečer zazní z kostela dunivé zvony, středověká atmosféra dosahuje svého vrcholu.

 

SANTORINI

Nevelký ale půvabný sopečný ostrov Santorini se nachází na nejjižnějším konci Kyklad. Kontrast sytě modrého moře s rudou, hnědou a černou barvou strmých skal vytváří divoké a působivé scenérie, které jinde nanajdete. V roce 1450 př. n.l. došlo k mohutné erupci vulkánu, která zahájila přeměnu ostrova do dnešní podoby. Výbuch po němž zůstal kráter neboli kaldera, zvedl vysokou vlnu tsunami, která zpustošila mínojskou Krétu. Ostrůvky uprostřed kaldery Palaiá Kaméni a Nea Kaméni vznikly pozdější sopečnou činností v roce 197 před Kristem a tvoří je stále činné vulkány, které se probudily v první polovině 20.st. erupcemi menšího rozsahu. V roce 1956 postihlo Santorini velké zemětřesení, ale k očekávanému výbuchu sopky nedošlo.

 

MILOS

Milos je sopečný ostrov s pozoruhodnými skalními útvary, horkými prameny a bílými vesnicemi na různobarevných útesech. Všude na ostrově jsou patrné stopy po sopečné činnosti. Velký Mílský záliv s kráterovým kotlem patří k nejkrásnějším přirozeným přístavům ve Středomoří. Zajímavostí ostrova je tajuplná pemzová měsíční krajina v okolí Sarakínika, která vznikla před 2-3 milióny let, sopečné varhany na ostrovech Glaronísia (blízko Fylakopí), sirnatá voda Papafrágku. Vzhledem k geotermální činnosti zde vyvěrá mnoho horkých pramenů. Na některých místech, např. U útesů Mávra Gkrémma, dosahuje teplota mořské vody až 100°C pouhých 30cm pod hladinou.