Altumare je cestovní agentura zaměřená na námořní jachting a plavbu na říčních lodích.

Moře a jachting

Mušle

Chcete vědět něco víc o mušlích, které sbíráte? Právě pro Vás jsme připravili malý přehled nejrozšířenějších mušlí (měkkýšů).


Středozemní moře

 

 Houba mycí

Má kostru pouze ze sponginu, žije v mořích od mělčin po hloubku 250 m. Dorůstá až 50 cm a je rozšířena od mírného pásma až po tropy. Živí se planktonem. Její sponginová kostra vyčištěná od ostatních organických částí se používá jako houba na mytí těla. Za tímto účelem je i pěstována. Vzrostlý jedinec je rozkrájen na několik kusů, které za několik let dorostou do tržní velikosti.
 

 

Ušeň vrstevnatá

Jsou to plži, kteří žijí v mělkých pobřežních vodách.Tělo je chráněno hrbolatou ulitou, tvarem připomínající ucho. Jsou v ní drobné otvory, jimiž se dostává voda k žábrám. Jsou často chováni pro kuchyňské zpracování,ale i pro ozdobné perleťové ulity, z kterých se vyrábějí šperky.

 

 

Věžule

Živí se tím, že ryje v písečném dnu a hledá v něm částečky organické hmoty. Od ostatních plžů se liší hlavně ulitami, které jsou protaženy do dlouhého kužele.Když jsou v ohrožení, dokáží se stáhnout hluboko do ulity a pružným víčkem uzavřít ústí, takže je bezpečně chráněna...

 

 

Natika mnohoskvrná

Pro tyto dravé plže je charakteristický poloměsíčitý tvar ulity. Mají silnou svalnatou nohu, kterou přeorávají povrch písečného dna. Když narazí na vhodnou kořist (většinou mlže),sevřou jejich skořápku svalnatou nohou, radulou vyříznou otvor a uvnitř živočicha roztrhají.

 

 

Kýtovka

Mají jednu skořápku plochou a druhou miskovitou. Celá čeleď se proslavila tím, že její příslušníci dokáží vyrábět perly. Perly se vytvářejí vnikne-li pod skořápku cizí tělísko,např. zrnko písku. Mlž ho pak obaluje perletí (z perletě je vnitřní vrstva skořápky),aby zabránil poranění.

 

 

Břitka šavlovitá

 
Schránku má v jednom směru výrazně prodloženou, takže připomína střenku. Schránky k sobě na obou koncích zcela nepřiléhají, takže mlž těmito otvory vysununuje nohu. Břitky jsou většinou zahrabány v písku...a nejčastěji se vyskytují na písčitých pobřežích na čáře odlivu.

 

 

Indický a Tichý oceán

 

 

Křídlatec rohatý

 

Je charakteristický trny, které jsou vyvinuty kvůli lepšímu zachycení v písčitém mořském dně a také kvůli obraně proti nepřátelům.Na předních tykadlech jsou mohutně vyvinuté oči, které vystrkují speciálními otvory v ulitě.

 

 

Lepivka

 

Má zvláštní způsob chování, který spočívá v tom, že sbírá ulity mrtvých korýšů a zabudovává je do sebe.Tenhle proces může trvat až několik hodin.Nejlehčím vysvětlení je to, že se tím maskuje. Existují různé druhy lepivek,ale tato je zdaleka nejzajímavější, protože si na vršek všech ulit obvykle nalepí houbu. Žije na bahnitém mořském dnu.

 

 

Vejcovka pupková

 

Je to nádherně zbarvený plž, jehož obvyklá barva je béžovo-žlutá s černými tečkami na okraji ulity a na těle plže. Živí se polypi korálů, po kterých se plazí a sbírá je. Její skvrnitý plášť ji skvěle maskuje proti nepřátelům...a také je pro ně mimořádně nechutná. Pod pláštěm se nachází hladká a bílá ulita, která je kvůli neustálému pohybu pláště nadherně hladká a lesklá.

 

 

Šišan rudý

 

Tito nádherní tvorové patří k jedním z největších plžů. Mají nádhernou ulitu, která je často přirovnávána k helmám starých římských gladiátorů. I přesto že šišani obývají teplé vody tropických moří,j ejich ulity byste našli v turistických obchůdcích takřka celého středozemí. Živí se mekkýši i jedovatými ježovkami. Loví je tak, že se vzepnou a poté se náhle vrhnou na kořist a pohltí ji. Se skořápkou kořisti si hravě poradi kyselina sýrová, která je vylučována v trávícím ústrojí. V dobách starého Říma byli šišani velmi ceněni. Říká se, že Julius César obdaroval výrobkem, kterému se říká kamej, egypskou královnu Kleopatru.

 

 

Ostranka bodlinatá

 

Jsou to nejvíce vyvinutí mořští plži. Dnes jsou rozšířeni takřka po celém světě, ale jejich původní oblast výskytu byl Tichý a Indický oceán. Jsou to velmi nenasytní predátoři s neobvyklým způsobem lovení-kombinací chemických a mechanických způsobů provrtají díru do skořápky mlžů nebo jiných živočichů a pomocí raduly (ozubené jazykové pásky)  začne požírat tkáň své kořisti.

 

 

Homolice

 

Je mimořádně rozšířená a obývá tropické vody celého světa. Jejich ulity jsou mezi sběrateli velmi ceněny, už kvůli nesnadnému odchytu živé homolice, které je značně riskantní. Jejich kousnutí je totiž prudce jedovaté a jejich jed může člověka zabít. Když tito plži naleznou svou kořist probodnou ji harpunovitými zuby a vstříknou do ní paralyzující jed. Potom kořist vcelku spolknou a tráví ji v obrovském žaludku. Její kořistí se stávají často drobné rybky nebo mekkýši. Nalezneme ji v písčitém okolí pobřeží do hloubky 30 metrů.V současnosti medicína věnuje pozornost jedu homolice jako možnému analgetiku.

 

 

Zéva obrovská

 

Je to největší a nejimpozantnější mlž, dorůstající velikosti přes 1 metr a váhy až 270 kg.A čkoliv mají tito obdivuhodní plži zkaženou pověst dobrodružnými příběhy a také horory a přiznávám, že mohou vypadat opravdu hrozivě, jsou příliš pomalé na to, aby zaútočili na člověka nebo dokonce na rybu. Najdeme je v průzračných vodách kolem korálových ostrovů. Během dne vysunují přes okraj lastury plášť, aby řasy mohly absorbovat sluneční záření, pomocí kterého přetvářejí odpadní látky na užitečné živiny.