Altumare je cestovní agentura zaměřená na námořní jachting a plavbu na říčních lodích.

Moře a jachting

Prodej a pronájem lodí - Altumare.cz - Moře a jachting - Rybolov

Rybolov

V současné době se ročně z moře loví okolo 70 miliónů tun. Z tohoto množství připadá na měkkýše 34 milióny tun, na korýše asi 2 milióny tun a na mořské rostliny asi 1,5 miliónů tun.

 

Význam ryb pro člověka

 

Pro člověka byly ryby odjakživa důležitým zdrojem potravy. Už paleolitický lovec využíval migrací ryb k tomu, aby si vytvořil zásoby potravy na období nedostatku. Problémem bylo však jejich uskladňování a uchovávání. Sušení a nasolování byly pravděpodobně první způsoby uchování rybího masa. Studiem šupin a obratlů z odpadních jam v táborech paleolitických lovců je dnes možno zjistit druhy i velikost ryb, které tito lidé lovili.

 

Svalovina ryb obsahuje v sušině 15-30 % bílkovin, to je víc, než obsahuje svalovina ostatních hospodářských zvířat, která člověk chová pro maso. Rybí maso obsahuje všech deset aminokyselin nezbytných pro člověka a je významným zdrojem jódu, fosforu, draslíku, železa, mědi a vitamínů A a D. Vzhledem k nízkému obsahu cukrů je důležitou složkou diet.

 

 Mořské ryby jsou až na nepatrné výjimky pouze loveny, aniž by se kdokoli zabýval jejich chovem.

 

Světový výlov ryb

 

Do začátku 19. století nepřesáhl celosvětový mořský rybolov hodnotu 2-3 miliónů tun ryb ročně a na začátku našeho století mohl být na úrovni 5-10 miliónů tun. Stále však neexistovaly celosvětové statistiky, které by shrnovaly výsledky lovu všech zúčastněných států v jednotlivých letech. Až po druhé světové válce a po vzniku OSN začala od roku 1947 vydávat jedna z jejích organizací - FAO (Food and Agricultural Organisation), se sídlem v Římě - tzv. Ročenku rybářské statistiky. Zde jsou zachyceny údaje o lovu ryb ve slaných i sladkých vodách z celého světa. Tam, kde údaje chybí, jsou odhadovány odborníky FAO. První takový odhad byl proveden pro poslední předválečný rok (1938). V tomto roce bylo z moře a sladkých vod uloveno okolo 21 miliónů tun ryb, dalších živočichů a rostlin. V roce 1968 to bylo již 64,3 miliónů tun, tj. třikrát více než v roce 1938. V současné době se ročně z moře loví okolo 70 miliónů tun. Z tohoto množství připadá na měkkýše 34 milióny tun, na korýše asi 2 milióny tun a na mořské rostliny asi 1,5 miliónů tun. Sladké vody přispívají k celkovému ročnímu výlovu dalšími 7-9 milióny tun.

 

Na základě hodnot primární produkce, počtu článků v potravních řetězcích a účinností přenosu energie v nich lze odhadnout produkci ryb v oceánech, tj. nově vytvořenou biomasu za rok v jednotkách živé hmotnosti na 241,6.106 tun. Značná část této produkce je však spotřebována rybožravými ptáky a savci, dravými rybami a různými bezobratlými. Navíc je tato hodnota odhadnuta pro všechny druhy ryb. Člověk však využívá jen asi 1 % všech druhů ryb. Proto většina odhadů možného dlouhodobého výnosu ryb z oceánu za předpokladu rovnoměrného využívání většího množství rybích druhů se pohybuje okolo 100 miliónů tun ročně.

 

Nevyužité zdroje

Je velmi pravděpodobné, že výlov hlavních druhů ryb v budoucnu již nepřesáhne o mnoho současnou úroveň. Pokud budeme chtít podstatně zvýšit těžbu živočišných bílkovin z moře, bude nezbytné se orientovat na jiné druhy a postupy lovu i chovu.

I v dnešní době je ještě možné zvýšit výlov běžných druhů bezobratlých, jako jsou krevety, krabi a ústřice. Podobně lze předpokládat zvýšení výlovu různých hlavonožců. Největší naděje je vkládána do krillu, to jsou vlastně planktoničtí mořští korýši.

 

 Úlovky lze ale zvýšit i u některých skupin ryb, které jsou dosud z nejrůznějších důvodů jen málo využívány. Za příklad v tomto směru mohou sloužit létající ryby z řádu, jejichž lov se v poslední době už zvyšuje. Další skupinou ryb, u které se očekává v budoucnosti zvyšování úlovků, jsou ryby příbuzné lososům. Jsou to malé hlubokomořské druhy, které se přes den zdržují v hloubkách pod 500 m a v noci připlouvají do povrchových vrstev. Technologie jejich lovu však není zatím dostatečně propracována.

 

Mořské druhy ryb začínají být v současné době stále častěji i uměle chovány, ovšem způsob jejich chovu je jiný než ve sladkých vodách. Nejznámější chované mořské druhy ryb jsou z čeledi cípalovitých.

 

Mořský rybolov

Nutnost ulovit stále více ryb klade vyšší nároky na lodě a jejich vybavení. Důležité je, aby ryby poté, co jsou uloveny, byly rychle zpracovány, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Na dnešních rybářských lodích je možno vyrábět rybí polotovary nebo přímo rybí konzervy. Obrovské mrazicí boxy mohou pojmout několik desítek tun ryb. Díky tomu se lodě nemusejí často vracet do mateřských přístavů a mohou setrvat na moři do té doby, než jsou zaplněny rybami. Jejich velikost je vskutku impozantní, např. ruský trawler třídy Majakovský má výtlak 3 700t, je 85 m dlouhý a posádka má okolo 110 mužů. Trawler je schopen zmrazit až 30 t ryb denně. Současné největší trawlery jsou však až 100 m dlouhé, s motorem o výkonu 6 000-7 000 koňských sil.

 

Kromě kvalitních a výkonných rybářských lodí jsou k lovu ryb nezbytné i dobré sítě. Původní konopné sítě byly po druhé světové válce nahrazeny sítěmi ze syntetických vláken, které jsou lehčí, trvanlivější a pevnější.

 

Na otevřeném moři je velmi účinný tral. Je to vlastně síťový pytel, který je vlečen za lodí buď po dně, nebo ve vodním sloupci. Tral procezuje vodu a loví ryby, které jsou v jeho dráze. Množství vylovených ryb je závislé na rychlosti chodu tralu vodou a na jeho velikosti. Obě tyto kvality tralu jsou však opět závislé na mohutnosti tažné síly lodě. Když koncem 19. století začaly být využívány parní a dieselové motory, velikost tralů i jejich rychlost se prudce zvýšily. Brzy však vyvstal problém, jak nalézt hejna ryb, aby se lov vyplatil. Tomu pomohly echoloty, které vysílají zvukové vlny a vyhodnocují vlny odražené. Do té doby byli rybáři nuceni využívat nepřímé údaje o výskytu ryb. Lovící mořští ptáci nebo výskyt delfínů naznačovaly, že v blízkosti jsou shromážděné ryby.

 

Současné echoloty najdou rybí hejna podstatně rychleji a spolehlivěji. Jsou schopny vyhodnocovat zpětně přijaté zvukové signály a ty přepočítávat na množství ryb na jednotku plochy.

 

Na otevřeném moři se kromě tralů používá též košelkový nevod. Úspěšnost tohoto typu sítě je opět závislá na rychlosti, s jakou loď může uzavřít hejno ryb. Pro lov tuňáků musí být košelkový nevod až 2 000 m dlouhý a vysoký až 200 m, pro lov sledu a makrel stačí "pouze" 1 500 m dlouhý a 150 m vysoký. Výlov až 200 tun na jeden zátah není pak žádnou vzácností. Značná část ryb se též loví do tenat a různých pastí. Jako doplněk některých tralů je využíván elektrický proud. Používá se pulsů až 400 Hz.s-1 při napětí okolo 600 V. K nočnímu lovu některých druhů ryb se využívá též světelných zdrojů. Ryby jsou jimi přilákány k lodím a potom se loví do speciálních sítí nebo vysávají pumpami.