Moře a jachting

K dovolené v cizích krajích neodmyslitelně patří objevování gastronomických zážitků jako je například polévka ze žraločích ploutví.

Po palubě pirátské lodi Theresa sklouzl další polomrtvý žralok. Shrbená postava s kudlou v ruce zkušeným pohybem v mžiku odřízne všechny jeho ploutve a torzo odhodí zpět do moře. Tam se zmrzačený predátor po několika hodinách utrpení udusí a jeho mršinu pozře žraločí kolega, který se doposud rybářským hákům a sítím úspěšně vyhýbal.

Chrupavčitý trojúhelník hřbetní ploutve ohroženého žraloka bílého, teď ovázaný červenou stuhou, zdobí interiér luxusní hongkongské restaurace. V rohu hraje komorní orchestr, cinkají příbory, šumí šampaňské a osazenstvo si pochutnává na polévkové delikatese, která přichází draho nejen je. Za porci se platí 20 až 400 dolarů, ale každým uloveným žralokem trpí i globální ekosystém. Průmyslový lov žraloků pro ploutve ho vážně ohrožuje.

Žraločí polévka

Bestie

Přestože je jejich reprodukce poměrně zdlouhavá, sexuální dospělosti dosahují až v 15-25 letech. První žraloci se v pravěkých mořích objevili před čtyřmi sty miliony let, tedy o celých 200 milionů let dříve než dinosauři, v posledních dekádách však 90 % žraločí populace z oceánů zmizelo.

Na vině je především jejich špatná reputace "krvelačných bestií", mlsné jazýčky návštěvníků luxusních asijských restaurací a neselektivní způsoby průmyslového rybolovu.

Největším zabijákem jsou tzv. long lines, dlouhá lovná lana patřící mezi nejrozšířenější nástroje hromadného chytání ryb. Pytlácké lodě jimi protkávají oceán, v důsledku čehož na stokilometrových kovových lankách hynou desetitisíce živočichů z okolí.

Drtivá většina usmrcených zvířat přitom není pro prodej vůbec vhodná. Další nástrahou, která každoročně připraví o život statisíce obyvatel oceánů, jsou pevné sítě používané k ochraně pláží. Zvíře uvízlé v síti totiž nemůže plavat, nedostává se mu vody do žaber a po několika minutách umírá na odkysličení krve.

Filmová hysterie

O tom, jací doopravdy jsou, jak důležitou roli hrají v globálním ekosystému a jaké následky by mělo jejich úplné vyhubení, víme žalostně málo. Dnes jsou jedním z nejohroženějších živočišných druhů a jejich záchrana je vzhledem k jejich reputaci velice komplikovaná.

K vytvoření všeobecné představy o žralocích jako pomstychtivých žroutech zakusujících se do člunů a lidských končetin přispělo jednostranné zobrazování v médiích a především kultovní horor Stevena Spielberga.

Když vyšly Čelisti, tak to způsobilo globální hysterii a boj o zabití každého žraloka. V dobách Čelistí platilo: mrtvý žralok, dobrý  žralok.

Ve filmu přitom byla velikost žraloka značně nadsazena, deseti až dvanácti metrů dorůstá pouze neškodný žralok velrybí, který se živí převážně planktonem.

Na člověka žralok zaútočí nejčastěji proto, že si jej splete se zraněným lachtanem či rypoušem. Právě tučná těla těchto ploutvonožců patří pro svou vysokou energetickou hodnotu k jejich nejoblíbenějším pochoutkám.

Podle organizace Global Shark Attack File, která pravidelně shromažďuje informace o žraločích útocích, bylo v loňském roce usmrceno žraloky osm lidí, což je ve statistikách úmrtnosti velmi nízké číslo.

Sloni a tygři mají každoročně na svědomí mnohem více obětí. Napadení žralokem je například ve Spojených státech patnáctkrát méně pravděpodobné než zasažení bleskem.

Statistiky úmrtí

 Zdroj:idnes