Na začátku 20.století byl naprostou senzací Titanic.Uběhlo další století a my máme nové giganty na světě,teda přesnější by bylo říct na vodě..
Tvorové žijící pod hladinou moře a zoologové je přirovnávají k šimpanzům.Pokud budete mít štěstí,tak se na chvíli přidají k vaší lodí a budou se předvádět u přídě.O kom je řeč?Přece o delfínech.
A tak se život pod mořskou hladinou docela změnil. A nejen tam.
Žralok bílý (Carcharodon carcharias) nikde nebydlí. Brázdí vody oceánu a všichni se ho bojí. Zvyknul si na to. Je velký, zlý, ukrutný, pluje oceánem a požírá lidi a roztomilá zvířátka. Každý má nějakou pověst, jde o to, nenechat si jí kazit plavání v moři.
Na mělčině východně od Poquerolles,což je ostrov na jižním pobřeží Francie,je město chobotnic. Chobotnice (Octopoda) má tolik čeledí a druhových jmen, že sama neví, jak se přesně jmenuje.
Kareta obrovská (Chelonia mydas) si občas může vylomit krk, aby si viděla na krunýř. Želvy mají slabost pro svoje krunýře.
Kapustňák (Trichechidae Trichechus) se povaloval kousek pod hladinou. Nepotřebuje postel ani křeslo, protože má těžké kosti a v nich žádné dutiny, takže kam si ve vodě lehne, tam leží. Jako by do moře nebo řeky ani nepatřil.
Delfín skákavý (Tursiops Truncatus) ví moc dobře, co je tam nahoře. Nahoře je obloha a plují po ní mraky.
Běluha severní (Delphinapterus leucas) otevřela dveře svého domku. Protáhla se kolem vstupního kamene a zavřela ocasem.
Lov velryb na Faerských ostrovech je provozován od časů prvních norských osad na Faerských ostrovech. Je regulován Faerskými autoritami, ale kvůli neshodám ohledně malých kytovců není lov pod dohledem Mezinárodní velrybářské komise.
Rozmach moderního velrybaření v druhé polovině minulého století a průmyslové velrybaření ve 20. století způsobily ve všech mořích světa tak rozsáhlou decimaci velrybích populací, že několik druhů velkých kytovců je dnes na pokraji naprostého vyhynutí.
K dovolené v cizích krajích neodmyslitelně patří objevování gastronomických zážitků jako je například polévka ze žraločích ploutví.
Kdysi to bývala pochoutka, kterou si mohli dopřát jen ti nejbohatší, ovšem dnes je můžeme pořídít i v supermarketech. Ale pravý labužník nestojí příliš o dovážené ústřice, byť by byly sebelepší; pro něho jsou lahůdkou jen ty, které byly právě vytaženy z moře. A skutečný gurmán tvrdí, že jen v některých měsících v roce mají ústřice tu správnou chuť, a to v měsících, jejichž pojmenování končí v latině na -r, tedy leden, únor, září, říjen, listopad a prosinec.
Pozorování žraloků je jednou z hlavních atrakcí pro potápěče. Podle odhadů přináší ,,žralokománie" například maledivské vládě zisk 50,6 milionu korun ročně. Maledivští žraloci totiž nemají nechvalnou pověst lidožroutů, jak je to běžné v jiných zemích.
Chcete vědět něco víc o mušlích, které sbíráte? Právě pro Vás jsme připravili malý přehled nejrozšířenějších mušlí (měkkýšů).
V současné době se ročně z moře loví okolo 70 miliónů tun. Z tohoto množství připadá na měkkýše 34 milióny tun, na korýše asi 2 milióny tun a na mořské rostliny asi 1,5 miliónů tun.
Velrybí samec plave kolem své polovičky a nadává: „Zástupy ekologických aktivistů, světové vlády a nejrůznější nadace vynakládají enormní úsilí na záchranu našeho druhu, ale tebe bolí hlava...”
Červi nemají zrovna nejlepší pověst. Představte si nějakého a nejspíš vám ta představa bude připadat odporná nebo slizká. Ale ne všichni červi vypadají stejně. Mořské ploštěnky jsou mezi nimi aristokratky: jsou nádherně zbarvené, prostě červi s postavením!